Koupil jsem si knížku o generálu de Gaullovi od J. Jíry. Musím říct,
Koupil jsem si knížku o generálu de Gaullovi od J. Jíry. Musím říct,
že jsem neprohloupil. Tak skvělá životopisná knížka se mi dlouho
nedostala do ruky. Podobně jako knížka, co sice není životopisná, ale
dá se říci ekologickou, meditační evoluční. Jo i takové knihy se píší a
musím říci, že jsou velmi zajímavě.Alespoň tahle do ní patří.
Navíc, dostal jsem ji darem. Jmenuje se „Spontánní
evoluce” autoři Bruce.H.Lipton a Steve Bhaerman. Má zajímavý
pohled na genetiku, modlitbu a budoucnost. Seděla mi svým pohledem na
svět. Tedy ne že bych s ní souhlasil bezvýhradně, to ne, ale zaujala
mne. Vědecky a obsáhle vysvětluje má tvrzení o tom, že žádná společnost
se nestane lepší tím způsobem, že zvolí lepší politiky, ale tak, že
poznáme sebe sama a změníme jako se jednotlivci, aby se nám lépe
žilo. Ale má větší záběr, než zde píši.
Většinou se cítíme lépe ve společnosti slušných lidí, lépe se nám s
nimi spolupracuje, pokud někdo naruší spolupráci, lidé mají nepříjemné
pocity a většinou dají najevo svůj nesouhlas. Nepotřebujeme ani tak
lepší zákony, ale lepší chování nás samých nás samých a větší požadavky
na chování těch, kteří nás zastupují ve věcech, ke kterým jsme je
pověřili. Zde je to ještě popsáno z hlediska vesmíru, evoluce atd. No
krásný mišmaš, co se dobře čte, dává naději. O modlitbě a jiných
praktikách, co navozují tu naději a pomáhají uskutečňovat ty sny, co
máme. Hodně podobné pravidlu. „Představujeme-li si skutečnost,
stane se z představy skutečnost.”
Ona ta kniha docela potvrzuje spoustu věcí, které fungují, jsou
potvrzeny, jen jim dost lidí nevěří. Líbila se mi tam pasáž o chození
bos po žhavém uhlí a ve sněhu a ledu. Hlavně věta, která shrnula konání
kmene Bakhtari, kteří bosi putují přes zasněžený průsmyk ve sněhu a
ledu a nikdo jim neřekl, že by mohli zemřít na podchlazení. Cituji.
Dobře, že tito lidé nevědí, že by si mohli uhnat chůzí na boso
smrt. Vtip je v tom, že ať jsou výzvou studená či horká chodidla, my
lidé nejsme tak křehcí jak si myslíme.
Mám rád takové názory. Ano, před dvěma měsíci, když jsem začal
chodit bos, bolely mě kolena při chůzi. Pak se stav kolen zlepšil, ale
rozhodně mě ani nenapadlo, že bych mohl běhat. Stav mých kolen byl
takový, že bolest běh vylučovala. Jenže onehdy jsem se rozběhl za
autobusem, doběhl ho, naskočil a zjistil jsem, když jsem dosedl, že
kolena nebolí a můj pohyb při běhu je skoro stejný jako když mi bylo
čtyřicet.
Stačilo zout boty. Nic víc, žádné léky, žádné masti. Jen chůze
naboso. Kdysi dávno, když se začala rozmáhat politická korektnost,
zdůrazňovat se práva pacientů, uvědomil jsem si, a mnohokrát i napsal,
že přílišná tolerance, korektnost je například pro terapii závislosti
spíše zhoubná, než pomáhající. Závislí lidé vydrží víc, než většina
úzkostných psycholožek s nimi pracujících, je ochotna připustit.
Psycholožky většinou svou úzkost vydávají za normu chování. Což je
malér. Pro ně i pro klienty.
Také jsem se dočetl něco o epigenetice, což je nová vědecká
metoda, která říká, že existuje něco, co je nad geny a tedy, že geny
neovlivňují náš život, ale my svým způsobem života ovlivňujeme geny.
Něco ve smyslu: „Jsme to co jíme, jak žijeme a jak
myslíme.” Asi dost z mé strany zjednodušené, ale tohle jsem
vyvodil z přečteného textu. Samé staré známé věci, jen potvrzované
výzkumy.
Nedá mi abych neocitoval ještě jednu krátkou pasáž.
Epigenetické mechanismy modifikují aktuální stav genetického kódu,
takže geny jsou také programy, které lze číst a psát do nich….
Tohle je další věta, která mne velmi oslovila. Jsme schopni ovlivnit
své geny.
Budu si tu knížku muset přečíst ještě několikrát, abych byl
schopen si pamatovat ty základní věci, které sděluje. Což není na
škodu. Opakování je matka moudrosti. Jsou tací, co stále někam
spěchají, ale spěch za novým poznáním, není asi to nejlepší, co bych
si mohl dopřát. Stále víc a víc se přesvědčuji, že pokusit se změnit
sebe sama je sice dlouhá a těžká cesta, jenže zároveň ta
nejefektivnější. Problém je, že člověk při tom pokusu o změnu neví,
jaký bude její výsledný tvar.