Kdysi dávno jsem se dočetl v knize Andre Van Lysebetha „Cvičíme
Kdysi dávno jsem se dočetl v knize Andre Van Lysebetha „Cvičíme
Jógu.” že čím je člověk starší, tím víc potřebuje cvičit.” S tím
mohu jen souhlasit. Chápu, že starší lidé mají pocit, že už jim tělo mnoho
nedovolí. Tedy většina starších lidí.
Jsem starý člověk a zhruba kolem čtyřicítky jsem se přestal považovat za
mladého. Přestala mne bavit hra, na toho věčného mladíka, co má pořád plno
sil, nic a nikdo ho neunaví. Začal jsem se tehdy starat o to abych byl
výkonný vzhledem ke svému věku.
Myslím, že si mi to z hlediska psychiky povedlo, protože jsem skutečně
dost odolný a výkonný, ale s tím somatickým jsem mírně pozadu. Potřebuji se
zlepšit. Tohle, co říkám opakuji skoro v každém blogu, kterým se zabývám
tělesnou a psychickou zdatností. Obojí se dá trénovat a jedno druhé vzájemně
ovlivňuje.
V Józe se říká, že lidé, kteří udrží tělesnou rovnováhu, procvičují ji,
zjistí, že jejich psychická odolnost se zlepšuje. Prosté jednoduché cviky,
jako je nehybné vyrovnané stání od několika vteřin až po dobu několika minut
je skutečně cvičením, které postupně onu stabilitu a nehybnost zlepšuje. Jak
v oblasti těla, tak mysli. Další a další podobně jednoduché techniky, které
postupně žák procvičuje, jsou podobně účinné.
Pro závislé jsou tyhle techniky velmi prospěšné, neboť se dají
procvičovat téměř všude a za jakýchkoliv okolností. Tadasána
pozice Hora Tuhle pozici mohou cvičit skutečně skoro všichni a v každím
věku. Osobně ji opakuji několikrát denně, třeba ve formě protažení, kdy si
do ní stoupám s nataženýma rukama nad hlavou. Vypadá ono protažení
přirozeně, nikoho ani nepopuzuje, nikdo neví, že se přelaďuji.
Mám-li prostor, čas a chuť cvičím pozdrav měsíci, neboli Čandra
Namaskár Většina lidí zná surja namaskár, pozdrav slunci, ale pozdrav
měsíci je výhodný právě v tom, že zahrnuje poměrně jednoduchou sestavu
rovnovážných pozic, které opravdu navozují jak stabilitu těla, tak duše. Dá
se cvičit podobně jako surja namaskár jako kondiční cvičení.
Pochopitelně postupný nácvik, dodržování pravidel, braní ohled na stav
těla, nácvik doma, kde není s kým soutěžit, zaručí dobrý výsledek. Ano, lidé
mají tendenci cvičit ve skupinách, kde většinou, aniž by tušili, skrytě mezi
sebou, nebo s učitelem soutěží. Výhoda skupinového cvičení je v tom, že se
učitel může věnovat více lidem, předvést, upozornit na chyby, trvat na
pravidlech. Jenže nic se nevyrovná hledání vlastních možností a pomalému
rozvoji i učení se z vlastních omylů.
Dnes, kdy je spousta dobrých věcí na internetu, mnohá videa, nebo popisy
upozorní na chyby, má svůj význam cvičit o samotě, učit se být sám se sebou,
což je mnohdy pro většinu lidí velký problém. Vlastně mnoho závislých se
dostává do potíží, kdy mají strávit čas o samotě. Buď nejsou zvyklí být
nějaký čas sami, nebo jsou zvyklí pít, fetovat o samotě, případně hrají na
internetu hazardní hry, či sázejí.Tímto způsobem je možné strávit bezpečně
čas o samotě.
Nácvik těchto jednoduchých technik, nebo dechových cvičení, nevyžadující
žádnou extra tělocvičnu, nebo extra polohu při dechových cvičení. S
dechovými cvičeními, dokáže při
minimálním úsilí přeladit kdokoliv. Další odkaz, který je poměrně podrobnýi,
je k nácviku plného jógového dechu. Člověk k němu potřebuje buď kousek
volného rovného prostoru, nebo židli, na které sedí se vzpřímenou páteří a
uvolněnou břišní stěnou. Plný joǵový
dech
Nastínil jsem několik možností jak si jednoduše ulevit, když dostane
závislý chuť na své drogy, dají se tyhle techniky použít i v běžném životě,
když potřebujeme přerušit neustálý tok myšlenek, které nás někdy v těžkých
životních situací pronásledují. Pochopitelně, jsou lidé, co přísahají na své
metody, pokud jim fungují, tak jen dobře, že jim fungují. Nakonec, dělá mi
dobře a slušně mě přelaďuje posilování s vlastní vahou, jak zjišťuji v
poslední době, nejen jógové techniky.
Ale i po tom posilování použiji
nějakou jednoduchou relaxační techniku na uvolnění mysli i těla. Třeba
nehybné ležení na podlaze a sleduji svůj dech, který nijak neupravuji,
sleduji svoje myšlenky, co nechám běžet a pozoruji, co všechno se ve mě
odehrává.O nic se nepokouším, ničeho se nesnažím dosáhnout, jen existuji a
pozoruji.