V pátek mám vždycky náročný den. Končí týden, mám všeho dost a většinou nemám na nic náladu. Včera jsem měl trochu lepší pátek, než obvykle mívám.
V pátek mám vždycky náročný den. Končí týden, mám všeho dost a většinou nemám na nic náladu. Včera jsem měl trochu lepší pátek, než obvykle mívám. Sešel jsem se s Janou, protože jsem s ní potřeboval probrat některé věci. Seděli jsme v pizzerii víc než hodinu. Povídali jsme, dlouho jsme se neviděli. Jana koupila ordinaci, tak mi vyprávěla o „radostech” podnikání ve zdravotnictví v Čechách. Nebylo moc povzbudivé poslouchat její vyprávění.
Není jednoduché založit ordinaci. Zdravotnictví je ve srabu, už jen z toho důvodu, že farmaceutické firmy dělají co mohou aby získaly maximum financí, pro praktiky je otravné plnit různé příkazy, všech takových lehkoživků a tunelářů, co spokojeně sedí na všech těch úřadech, vymýšlejí si práci, jen aby ospravedlnili svou existenci. Tihle zbyteční lidé, kteří otravují všem slušným podnikajícím lidem život, nejen doktorům, nejsou k ničemu, jen slouží k buzeraci.
Všichni ti lehkoživkové, co „vědecky” zdůvodňuji vysoké daně, aby se mohl platit zcela zbytečný a zcela neschopný aparát, používají sofistikované kecy o tom, že i kdyby šlo procento nevolících lidí k volbám, nic se nezmění. Je to taková manipulace přesvědčit ty váhající, že nic nemá cenu, stejně se nic nezmění a nikomu se nic nestane.
Lidé jsou otrávení, právě z toho, že se po nich vozí darmožroutové a mají pocit, že jsou ti darmožrouti nevýmytitelní. Změní, každé procento, které navíc jde volit strany, co mají tendenci omezovat výdaje státu, dává svobodným lidem šanci, že se ti darmožroutové aspoň částečně stáhnou, bude jich méně.
Našel jsem dnes možnou cestu, jak uvést do života svou divadelní hru, kterou pilně píši. Požádal jsem o spolupráci jednu dramaturgyni, která je sice mladá, ale šikovná a schopná. Jako taková je hodně zaměstnaná, tak doufám, že ji text, který jsem ji poslal, zaujme a bude ho chtít se mnou realizovat. Pokud ano, pak mě čeká zajímavá spolupráce.
Jo, potkat schopné a kompetentní lidi, není zas až tak jednoduché. To chce hledat, dívat se kolem sebe. Bohužel nerostou u cesty na stromech. Ještě se vrátím k tomu týdnu. Byl opravdu těžký, jen včera jsem měl dopoledne tři klienty. Nějak jsem si nevšiml, že jsou na sobotu tři, až jsem se podíval do kalendáře a taky jo. Dvě ženy, spoluzávislé, jeden muž, závislý. Myslel jsem že se odpoledne podívám mezi lidi. Jenže odpoledne jsem si místo výletu do společnosti, udělal výlet postele. Tři hodiny jsem spal.
Ovšem, nebylo jen všechno o práci, viděl jsem krásné cvičení s miskami, jak točit s nimi na dlani,i zůstat stát rovně, dát ji nad hlavu, za záda, dolu otočit, nerozlívat vodu. Zkoušel jsem a zjistil jsem, že tohle cvičení báječně čistí hlavu, jako všechna tahle cvičení zlepšuje koncentraci, zklidňuje, uvolňuje krk a ramena a kdo má uvolněný krk a ramena, ten je většinou bez distressu. To je ten škodlivý stres. Přiměřený stres je nutný, podobně jako přiměřená agrese, obojí nám umožňuje přežití.
Tak, díval jsem se večer na fotbal. Sparta vyhrála derby, což považuji za příjemné. Inu Slávia má potíže. Ale jako správný příznivec Sparty, přeji Slávii, aby vybředla, nehrála o udržení v soutěži, protože vždy je lepší porazit dobrého kvalitního soupeře, než nějakého chcípáčka z konce tabulky. Podle pravdy musíme říci, že včera vyhrál lepší. Tohle musí uznat i sešívaní.
Ještě se vrátím k tomu cvičení s miskami. Vezmu ho na cvičení jógy s pacienty, tohle se jim bude líbit. V pátek jsem měl zase po čtrnácti dnech s nimi jógu a byli nadšení. Chválili, že si zacvičili, nebyli unavení a přestaly je bolet záda. Jo, dobré jógové cvičení by mělo tohle splnit cvičícímu. Koho po hodině cvičení jógových technik bolí záda, nebo jinak tělo, cvičil zřejmě špatně, nebo něco, co neměl.
Tak si tak přemýšlím o těch svých literárních aktivitách, říkám si, že mě nějak opravdu to psaní chytilo. Nedivím se mnohem slavnějším kolegům, že tvrdí, že by psali i kdyby jim to nemělo přinést tu slávu, některým i peníze. V pátek, když jsme povídali s kolegou Michalem, chvíli po poradě přišli jsem právě i na psaní.
Psaní má svůj očistný charakter, ovšem nejen ten, ono má i tu výhodu, že čím víc člověk píše, tím víc si formuluje pro sebe, srozumitelným jazykem svoje zásady a postoje. Ať chce, nebo nechce, samotné psaní nutí přemýšlet, přemýšlet jinak, než třeba v chůzi. Každý ten druh přemýšlení má svůj efekt. Čas věnovaný četbě a psaní má svou cenu. Někomu se může zdát, že se jedná o vyhozené peníze a ztracený čas, protože všechno se řeklo a nebo napsalo.
Jenže, dokud mne nepolíbí žena, nevím jak sladký je ženský polibek, Stejně, některé jsou skutečně sladké. Podobně tak u četby, nebo psaní. Jakmile si všechno projdu sám, promyslím, promedituji sám, při čtení, či psaní, mám zcela jiný zážitek, než když mi někdo řekne nějakou nezpochybnitelnou moudrost vypráví. Podobné tomu jako si nechat vyprávět o lásce a nikdy ji neprožít, nebo pít sladký čaj a nechat si o sladkém čaji povídat.
Tak, půjdu si trochu zacvičit, když si zacvičím, stačí mi pět šest hodin spánku a zítra, vlastně už dnes se odpoledne vydám do vsi, musím koupit asi nové žehlící prkno, protože staré služka zřejmě rozbila, místo něj přinesla nějaký starý šunt, který je otrhaný a nijak se mi nelíbí. Jo, holt ani ty věci ze železa nevydrží věčně. Jak se zpívávala v jedné staré písničce. nic netrvá v světě věčně, ani láska k jedný slečně…