Dorazil jsem do Kdyně, počasí je patřičně svinský. Dvakrát jsem čuměl v čekárně než se ta čina přežene.
Dorazil jsem do Kdyně, počasí je patřičně svinský. Dvakrát jsem čuměl v čekárně než se ta čina přežene. Ráno jsem se bál, že když si vezmu tričko, co má rukáv kratší než je mé opálení, že se spálím, ovšem jak to pokračuje, budu si muset místo opalovacího krému, zřejmě koupit teplou bundu. No, zatím vystačím s mikinou.
Sedím v mistním podniku pro honoraci. Hotel u Votrubů, místní honorace pomlouvá jinou místní honoraci, tak se bavím poslechem. Ted´ přešli na vysší level. Probírají mistra Gota. Nemá to Karlík lehký. Stárne a babky to uráží.
Pomalu, ale jistě pustnu. A to mám ještě víc jak dva týdny před sebou. Asi až skončím tak si budu muset jako loni, abych se podobal člověku, koupit něco na sebe.
Už jsem přišel na to, co je to za místní honoraci. Spolužačky ze základní školy. Zřejmě asi po sto padesáti letech. Sešly se dvě. Třetí se přišla omluvit. Ale zase sem informovanej o všech místních událostech. Než mi donesou tu pizzu co jsem si objednal.
Pak se vydám do toho Koutu na Šumavě, kde má být skvělá kaplička Tří křížů s velmi pozitivní energií. Včera mi to psal Radim. Ten má všechny tyhle místa v republice v malíku. S virgulí obchází svět, nebo jinými měřícími přístroji a měří a měří, počitá a zkoumá. Má matfyz tak jde na tyhle věci vědecky. Protože to dělá Radim, který je přísně racionální, jsem náchylný jeho měřením věřit. Tím ukončim prozatím putování bude to opět dovolená, pouť až zase z Jindřichova Hradce k sv. Panně Marii na Svatou horu u Příbrami.
Cestou do Hradce určitě narazím na zajímavá místa. Půjdu cestou, kterou jsem ještě nešel. Pěší cestování má tu výhodu, že stačí jen malinko změnit trasy a najednou už jste úplně někde jinde a zažívá jeden překvápka.
Jo jo, uvidíme.