Konečně jsem pochopil, jak ve FreeBSD nastavit v X fonty aby i aplikace jako Gvim a Xterm psaly řádně česky.
Konečně jsem pochopil, jak ve FreeBSD nastavit v X fonty aby i aplikace jako Gvim a Xterm psaly řádně česky. Stačilo se jen pořádně podívat do manuálu a zjistil jsem, že pokud přidám do /etc/profile proměnnou,
LC_CTYPE=cs_CZ.ISO8859-2; export LC_CTYPE
a totéž do ~/.profile, kde ještě se mi vyplatilo přidat
LANG=cs_CZ.ISO.8859-2; export LANG
a píše vše bez těch různých křížků a já nevím čeho a nevynechává to některá písmenka. Uměl jsem sice v konsoli nastavit za pomoci .login.conf a proměnné
lang=cs_CZ.ISO8859-2
češtinu, tak aby vše za pomoci přepínání levý alt+shift psalo v konsoli česky. Jen v těch X mi čeština vzdorovala.
Takže jsem nepsal třeba v Gvim, protože neuměl česky. Ted umí. Nepíši v něm, ale mohu. To mě docela uspokojuje. Ještě jsem přidal .Xdefaults, který používám i v NetBSD. tady Inu žádný učený z nebe nespadl, jen se divím, že jsem to nezkusil dříve. Nakonec mě vše napadlo až v souvislosti s NetBSD. Jsem rád. Maličkost, ale potěší. Mě tedy vždy, když na něco, takhle pro znalce jednoduchého přijdu samostudiem.
Vyrazil jsem dnes za televizní kartou. Odpoledne. Dorazil jsem do Carrefouru na Smíchově, kde ji v Dat-artu neměli a nahoře v Tescu sice ano, ovšem nějaká záhadná značka. Nekoupil jsem ji. Předtím jsem si doma vypsal z manuálu bktr několik karet. Jedná se o tyhle:
ATI TV Wonder VE
Miro PC TV
Pinnacle PCTV Pro
Pinnacle PCTV Rave
Bylo jich tam víc, ale podle strejdy Googla a různých konferencí se mi ty vypsané zdají asi tak nejvhodnější. Ještě jsem volal Kryštofovi, jestli si mám pořídit externí tuner a nebo interní kartu.
Kryštof soudil, že externí má výhodu, že se dá připojit k notebooku. Sice jsem si říkal, že na tom něco je. Ale.. při mé intenzitě sledování televize, se mi zdá externí jako zbytečný luxus. Nechám si ještě projít hlavou pro co se rozhodnu. Jestli někdo ze čtenářů a členů komunity má s některou zkušenost pod BSD, budu rád, když mi dá vědět. Nechce se mi kupovat něco, co posléze budu skladovat v šuplíku. Podle manuálu by měli být všechny funkční. Jenže chybička se občas vloudí.
V Dat-artu mě příjemně překvapil mládenec, který nejen, že věděl co je BSD, ale dokonce mi dal i nějaké adresy, kde bych k té kartě mohl přijít. Tak snad to zase nebude tak špatné s obsluhujícími v odborných obchodech. Pár jich v týdnu projdu.
Jinak jsem poslechl doporučení a zakoupil jsem další dvě knihy od Miroslava Žambocha. „Na ostřích čepelí” a „Bez slitování” Začal jsem číst první uvedenou. Nějak se mi ovšem zdá „Drsný spasitel” čtivější. Soudruh Koniáš je sice hrdina, ale C.R to je jiný kafe. :-). Jo jo, pro dnešek je toho tak akorát a jdu se věnovat dobrodružstvím šeredného Koniáše. 🙂
BSD rulez.. Třeba mi nebudou Linuxoví přívrženci nadávat. 🙂