Sedím si u PC a najednou klikne mail. Kouknu a divím se.
Dobrý večer,
Sedím si u PC a najednou klikne mail. Kouknu a divím se.
Dobrý večer,
posílám pozdrav po více než deseti letech, kdy jsme se neviděli, pouze jednou letmo v Děčíně. Jsem ráda, že se Ti daří, cestuješ a věnuješ se svému povolání naplno. Dosáhl jsi zaslouženě uznání ve svém oboru, i když vím, jak těžké jsi to měl dostat se tam, kde jseš nyní. Ale o to více Ti to ze srdce přeji a mám radost. Přečetla jsem si jenom v rychlosti pár tvých blogů, viděla Tě na fotce s kloboukem. Sluší Ti to.
Radost, zdraví a kolem sebe jenom ty fajn lidi přeje Markéta
Já mám taky Markéto radost, že ses ozvala. Děkuji ti za přání. Nezlob se že to uveřejňuji takhle. Ty sama nejlíp asi víš, jak těžké ty začátky byly. Prožila si se mnou ten dlouhý čas chudoby, kdy jsem začínal, šla jsi se mnou několik dní cestou na Gibraltar. Byla jsi se mnou šest let a bylo většinou hezkých šest let. Pak se naše cesty rozešly.
Nehledal jsem tě, protože jsem nějak cítil, že každý už jsme jinde. Prostě jsme se potkali, byli spolu a pak se rozešli. Nikdy jsem na tebe nevzpomínal ve zlém, i když ses se mnou rozešla v pátek, já měl ještě program s pacienty a k tomu ten rozchod. Ale nakonec jsem vše rozchodil měsíční pěší tůrou po Čechách a když jsem dorazil domů, už bylo po trápení. Tehdy, když jsem tě potkal v Děčíně na nábřeží, měl jsem radost, ale i kdyby nebylo té malé holčičky v kočárku, věděl jsem že každý patříme jinam. Nebyl jsem smutný. Konečně nevzpomínám si na čas, kdy jsem byl s tebou smutný. Nikdy jsem ti to neřekl, ale bylo to tak.
Dodnes si vážím toho, že jsi se mnou byla, i když si byla mladá, krásná a já starší a chudý. Přesvědčilo mě to o tom, že jsou mladé ženy, které milují muže pro to co jsou a nikoliv co mají. Možná by se nám vedlo lépe, kdybych těch peněz vydělával víc v té době, mohl nabídnout budoucnost. Tehdy jsem jen doufal, že se vše zlepší a terapie mě slušně uživí. Mohl jsem nabídnout naději,ale nadějí děti člověk nenakrmí. Měl jsem dost peněz tak pro sebe, ale ne pro rodinu. Bohužel.
Všechno přišlo později. Peníze, byt v Praze, ocenění. Tak doufám, že i tobě se vede dobře, děti, nebo dítě prospívá a ty sama jsi spokojená. Už k vůli tobě bych si to přál. Měj se hezky v Děčíně. Někdy se mi po něm stýská, přeci jen jsem v Děčíně strávil větší část života a když se řekne domov, vybaví se mi ten byt na Kamenické, kde jsme i my spolu žili. Nic nejde vrátit, ale vzpomínat se může.
Stařík