Konflikt a spor

Jsem rád, že se s dr.Hnízdilem shodneme na tom, že nemá smysl vést boj, třeba proti nemoci, já ještě bych dodal, že většinou nevidím smysl v tom, vést boj proti oponentům.

V boji člověk vyhrává, nebo prohrává. Vítězové se často dostanou na vrchol, aby zjistili, že místa na vrcholu je málo a tedy musí očekávat toho, který přijde později a snaží se je z toho vítězného místa dostat.

Být vítěz po tom, kdy jsem všechny porazil a být poraženým, když jsem nad všemi zvítězil, je trudná situace. Něco jiného je přesvědčit někoho o tom, že co mu nabízím má smysl. A něco jiného je je pracovat na změně, dohodnout se, nebrat kompromis jako prohru, ale jako dosažení možného.

Lidé si pletou většinou dvě věci. Pletou si rozdíl mezi konfliktem a mezi sporem. Konflikt není boj, tedy z hlediska asertivity. Konflikt znamená si uvědomit své zájmy, své potřeby a své hranice, které potřebuji ke své existenci.

Nejde o to mít pravdu, jde o to, že mám právo na svůj způsob myšlení, vidění světa, způsob života, pokud tím neohrožuji druhé lidi. Chci-li se dívat na fotbal, což je můj způsob zábavy, nemám žádnou povinnost se dívat na operu a už vůbec nemám žádnou povinnost se pustit do sporu, co z těch dvou věcí je lepší. Tedy hledat jakousi pravdu. Hledat pravdu je většinou smrtelná záležitost pro vztah.

Lidé se dostávají do sporu v tom případě, že začnou hledat co je lepší, co je hezčí, co je správné a nesprávné. Začne se hledat argumenty, nikoliv aby se našla relevantní fakta, ale aby bylo možné zdeptat protivníka. Takový spor se nedá vyhrát, ten se dá jen zastavit. Ne každá pravda obsahuje fakta.

Čím víc se protivník cítí po prohraném sporu poražený, zdeptaný, ponížený, tím víc hledá cestu, jak v příštím sporu zvítězit. A kolotoč se rozjíždí znovu a zas.

Občas si dovolím, pro zábavu takový spor rozjet, ale většinou, po relativně krátkém času se stáhnu, nesnažím se eskalovat, hájím si své hranice a zájmy, je-li to nutné, tedy jsem v konfliktu, který je ovšem k životu potřebný. Jak už jsem řekl, v konfliktu hájím své zájmy, hranice, způsob života, způsob myšlení atd.

S lidmi, co milují spory, hrají na vítězství, dřív nebo později ukončím kontakt. Nestýkám se s nimi, nemám potřebu vyhrát, nebaví mne nikdy nekončící spory. Na sociálních sítích se od takových lidí izoluji. Buď je mažu, nemám zájem aby všichni viděli jací jsou, nezáleží mi na nich ani si nečiním nároky je nějak zlepšovat, prostě je vymažu ze svého okruhu.

Nechám je klidně vykřikovat o slova o vítězství. Žiji si po svém, starám se o své potřeby, zajímám se o své kamarády, stýkám se s lidmi, co mi vyhovují a necítím potřebu měnit svět. Ten mi nepatří a nejsem odpovědný za štěstí, či neštěstí jiných lidí. On totiž je každý odpovědný sám za sebe. Občas někoho upozorním na nějaký problém, pokud odmítne, necítím potřebu ho zachránit.

Volala mi dnes manželka jednoho bývalého pacienta, který po dlouhém času života v abstinenci začal pít. Ptala se mne co má dělat, jak mu má pomoc. Řekl jsem ji: „Buď si pomůže sám, ví co má dělat, nebo se na všechno vykašle a vy udělejte všech, co prospěje vám a vašim dětem. A můžete mu vyřídit ode mne pozdrav a případně mu dát moje číslo.”

Odpověděla mi, že by se nejradši sebrala a s dětmi odešla do doby, než přestane. Líbil se mi její nápad. Zeptal jsem se, jestli je schopná se vzdálit, nikoliv rozvést, ale jen vzdálit do doby, než s tím něco začne dělat? Tvrdila že ano. Tak uvidíme. To je přesně situace, kdy člověk přestane bojovat a začne se starat o své zájmy. Opilec je vždycky schopný s tím něco udělat, pokud se svou závislostí chce něco dělat a nechce přijít o rodinu. Nemusí se mu pomáhat.

Doporučil jsem ji, aby mu dala moje číslo, a pokud mi zavolá, já s ním klidně, bude-li mít zájem něco dělat budu. Pochybovala, zda se mnou bude chtít mluvit. No je to na něm. Já s ním mluvit nepotřebuji. Jen jsem s ním ochoten mluvit.

Nebojuji s ničí závislostí, nepletu se do života jiných, pokud o to „pletení” sami nestojí. Tak jsem se pokusil ukázat, co je konflikt a co je spor. Nad závislostí se nedá vyhrát, je to konfliktní situace, kde se dá spolupracovat s těmi, kteří jsou v konfliktu se svými zájmy, se zájmy druhých a hledají cestu, jak z toho ven. Nejsem ničí mentor, jak se mylně mnozí domnívají, jen průvodce na cestě. A směr cesty určuje klient. Jo jo.