„Všechno je jinak.” Pravil moudrý rabín. Podobně jako moudrý rabín, pravil i Vašek Dušek, stomatolog a chirurg, co mi měl dnes dělat implantáty.
Dorazil jsem včas, patřičně naladěn, tedy bál jsem se a doufal jsem, že to půjde bez komplikací. Ty se vlastně nedostavily. Ještě před samotným zákrokem se Václav ptal, zda tedy do toho jdu. Byl jsem v pokušení říci, že ne, že zvolím jinou variantu. Nakonec, tváře se coby drsný chlap, jsem řekl: „Jdeme na to.” Hlavu mi zahalili rouškou, předtím brýle sundali. Umrtvili, to už také předtím a Václav chvíli pracoval, cítil jsem jen tlak, zkoušel mi škrabat kost, co měla být dobrá, podle všech rentgenů.
Měla,leč nebyla, zašil řez, vysvětlil mi, co se stalo, přijal jsem zprávu opět mužně a domluvili se na dalším a šel domu. Měl jsem objednaný odvoz, jel jsem autobusem. Netahal jsem Martina do Bohnic. Nakoupil, rána přichází k sobě, nic příjemného, ale nemusím myslet, že za implantáty, jak pravila má láska, bych udělal cestu kolem světa. Tedy za jejich cenu.
Okamžitě se nabídla, že by jela se mnou. Tedy já žádnou cestu kolem světa neplánuji, a pokud bych plánoval, musela by osvědčit svou schopnost žebrat. Abych ušetřil, měl se dobře za cizí peníze. Proč utrácet peníze svoje, když se dá žít za cizí? Takhle tuhle životní variantu a její výhody jsem ještě neprozkoušel, ale kdo ví, třeba by to mohla být zajímavá životní zkušenost. Já celoživotně za svoje.
Jo jo, ani v té medicíně není nic jistého. Jak pravil kdysi dávno Honza Lutera: „Jeníčku, jediná jistota na světě je, že vše je nejisté.” Měl recht. Honza míval většinou recht. Smířil jsem se s tím, že dobrá snímací náhrada, také ledacos vyřeší. Nakonec, jednu kompletní nahoře mám celý roky a nijak nestrádám. Aspoň už netrpím záněty dásní. Užil jsem si víc než dost. K zubaři vždy chodím s chvěním a nijak ono chvění nezakrývám.
Nevím, co tím Pán Bůh sledoval, když nás stvořil tak poruchový. Asi měl nějaký důvod. někdy si říkám, že asi proto, abychom se zas až tak na světě toho života tolik nedrželi. A přesto, všichni víme, že jsme smrtelní a stejně se většina z nás v mysli chová jako bychom byli nesmrtelní. Inu lidská mysl. Ta si člověkem hraje a hraje.
Rodíme se, nevíme jak? Umíráme, nevíme jak a kdy a kde. Při zrození to vědí ti kolem nás, při umírání je to podobně. Tak nic, lepší je myslet na cestu kolem světa. Inu nápad je to dobrý. Vykašlat se na práci a vyrazit jen tak. Jenže. Už jsem pohodlný. Víc mne baví vzpomínat, než se trmácet po všech čertech. Nakonec, víc jak polovinu života jsem protoulal.
Když nemám implantáty, tak jsem si alespoň přeinstaloval hlavní z mých počítačů. iMac. Začal se sekat, tedy uložil jsem data na druhý počítač a přeinstaloval. Čistá instalace, tyhle problémy zcela řeší. Už ho mám dost dlouho, asi osm let, ale pořád mi postačí k tomu, k čemu ho používám. Pohrál jsem si a opět chodí jak má.
Dopíši a půjdu dát šlofíka. Šlofík ničemu nezaškodí. Díval jsem se chvíli na zprávy, to není zrovna ten nejpovzbudivější způsob jak trávit čas. Včera jsem musel několika lidem vysvětlil, jak naskakují na manipulaci s vyhrůžkou o předčasných volbách a nutností pro demokratické strany spolupracovat s Andrejem.
Už jsem to psal. Jsou sice slabší, mají málo mandátů, ale jim stačí jen počkat. Slíbili voličům, tedy těm co je volili, že když jich bude málo, budou nepříjemnou opozicí. To je jejich úkol, nikoliv dělat s Andrejem Národní frontu. Té jsem si za bolševika užil víc než dost. Všichni společně a nerozborně v jedné řadě, a kdo má jiné zájmy, dostane na tlamu. On to bolševik říkal jinak: „Kdo není s námi, je proti nám!“ Takový hesla už tu byly. A z jedné z nejvyspělejších a nejrozvinutějších zemí světa jsme se i díky takový heslům stali rozvojovou zemí.
Bez slov díků a asertivně říkám? „Nechci, není kam chvátat. Opozice má čas. Zásobování, obchod a zemědělství fungují i bez ministrů.“
Takže na tohle dnes nikdo naskakovat nemusí a v tom je ta manipulace, když někdo operuje s nějakým národním zájmem. Jestli je národním zájmem, abych platil, držel hubu a krok, tak ještě jednou, kdyby to náhodou někdo přeslech. Nechci! Kdo chce vládnout, nemůže počítat s tím, že druzí mají nějakou povinnost mu to ulehčovat. Nakonec, ekonomika a národ se bez vlády obejde.
Úkol opozice je kontrolovat, ukazovat na chyby a být připraven, to vzít za Andreje. Až volič zjistí, že sice slibem Andrej nezarmoutí, ale za čtyři roky moc kilometrů dálnic on ani ta parta kolem něj, zas tolik nepostavila (V třicátých letech minuloho století, jak jsem někde četl, se v Americe stavěly asi čtyři km denně,) peněz mnoho neušetřila, pokud nějaké vůbec a daňový poplatník platí víc a víc a nikde nic. Já už jsem takovej, že mě vždy k řečem zajímají skutky. A EET a nalehnutí na někoho se zajišťovacím příkazem, mi až tak skvělé nepřijde.
Co je platné moji bratři, když vám někdo řekne: „Jeden má víru a druhy skutky.” Tomu odpovím: Ukaž mi svou víru bez skutků a já ti ukáži svou víru na skutcích. sv.apoštol Jakub
Aneb, kecy a skutky nejsou totéž. Jo jo.