Tak máme státní svátek, příchod Věrozvěstů, Cyrila a Metoděje. Vzpominám jak nás ve škole o nich velmi opatrně učili. Hlavně zdůrazňovali tu hlaholici a bohoslužbu slovanským jazykem.
Tak máme státní svátek, příchod Věrozvěstů, Cyrila a Metoděje. Vzpominám jak nás ve škole o nich velmi opatrně učili. Hlavně zdůrazňovali tu hlaholici a bohoslužbu slovanským jazykem. Jako by to měl být nějaký extra rozdíl v učení Církve. Víra byla jedna, jen bohoslužba byla latinsky, místo slovansky.
Nakonec řeckokatolická a pravoslavná církev slouží tím jazykem bohoslužbu dodnes. Jediný rozdíl mezi řeckokatolickou církví a pravoslavnou je v tom že ta jedna papeže uznává jako hlavu Církve a ta druhá ne.
A zítřejší svátek je extra legrační. Katolický kněz Hus, kterého upálili pro kaciřstvi, a pak v jeho jménu dvacet let husité bojovali za to, že jsou dobrými členy Cirkve, ten Hus, který rozhodně nebyl žádný propagátor násilí, by se asi divil co v jeho jménu vzniklo.
Stejně tak ti reformátoři o sto let později, když Luter přibil své téze na dveře kostela ve Witenbergu. Taky díky tomu pár set tisíc mrtvých. Jedni zabíjeli ve jmenu křesťanské viry druhé křesťany. Až se člověk ptá jak k tomu to křesťanství přislo. Když největším přikázánim je. „Miluj bližniho svého, jako sebe sama. Na tom stojí celý Zákon a všichni proroci!“
No musel přijít Chelčický, a jednota bratrská aby dávno před Gándhim hlásal nenásilí. Žadnou revouluci, ale : “ Milosrdenství a odpuštění chci, ne spravedlnost.“
Tak napadají mě různé myšlenky cestou, sedím v jednom bistru, v Kolíně, dal sem si skvělé špagety s kuřecíˇ masem. Ta omáčka byla přímo skvostná. Pouze najít v okresním městě něco otevřeneho, kde si dá člověk něco jiného, než hermelín, utopence, nebo párek, bylo trochu obtížné. Na náměstí jsem našel to bistro a jeden restaurant. V jednom pekařství, které bylo otevřené, mi vysvětlili, že v jedenáct zavirají, tedy v 10:45 mi koblihy a kafe neprodají, tedy prodali by mi ty koblihy, ale jinak nic. Poděkoval jsem a šel dál.
Holt, tam v pekařství kapitalismus nekvete. Nenaučili si lidi chodit si sednout dopoledne, dát si koblihu a kafe, nebo odpoledne pro čerstvé pečivo. Pochybuji, že by nebyl zájem zákazníků. Ale spíš je to návyk prodávajících.
Ten převozník před Kolínem včerabyl jiný frajer. Prodal mi uzenou makrelu, když sem vypil kofolu a jinou sem nechtěl protože mi ty sladký nápoje lezou krkem, přines půl litru vody, dal mi vodu do láhve, abych si mohl udělat kafe. Pak mi ještě vysvětlil že lepší přejít na druhý břeh, protože tři kilometry dál je to neprůchodné. Takže mě ještě převezl. Jo ten uměl obchodovat.
Doporučuji, na levém břehu Labe u vesnice Oseček. Taková bouda jak v americkém westernu, ale služby perfektní, kdo tam pojede na kole a staví se, neprohloupí.
Mobil se mi pomalu dobijí, budu pokračovat, za čtyři dny něco málo přes sto kilometrů, tedy fakt nic moc ale uvidíme jak to bude dál, teď s jídlem to bude bída, buď jen hospody a nebo snad narazím na vietnamskou večerku. Jo jo, nějak bylo, nějak bude. Hlad prý léčí. Zřejmě budu náramně zdravý během následujících třech dní.