Procházím jednou dědinou a z ničeho nic mi starší dáma říká. „Jela jsem přes Klodzko a viděla sem vás jít po silnici. Jela jsem přes Grodkow a viděla sem vás jít po silnici.
Procházím jednou dědinou a z ničeho nic mi starší dáma říká. „Jela jsem přes Klodzko a viděla sem vás jít po silnici. Jela jsem přes Grodkow a viděla sem vás jít po silnici. Stojím u svého domu a vidím vás jit po silnici. Dáte si kafe nebo čaj? Tak sem si dal kafe. Dáma vlastní nělco jako privátní skansen. Zíral sem. Poseděl jsem hodinu, vypil kafe, prohlíd si skansen. Pouze na sbírku svatých obrazů jsem se nedal nalákat. Ale žertuji. Dáma je k osmdesáti, řidí auto, ale zřejmě ji chybí společnost. Na čemž jsem vydělal. Byla to příjemná hodina.
Teď jsem po osmi kilometrech narazil na pěknou hospdu. Zatím naprosto prázdnou. Což mi nevadi. Bigbít hraje, servirka docela ujde. Sice chtěla za jidlo zaplatit napřed, asi nemá důvěru v mou zarostlou tvář. Nedivím se ji, také bych ji neměl, když se na sebe podívám. Jinak polská vesnice se zas tolik za těch 22 let nezměnila. Jen v těch krámech nejsou fronty na chleba a člověk se může celkem spolehnout, že se nají, koupí jídlo a dobije mobil. Mimo jednoho krámu jsem neměl potíže. Ale i tam byla ochotná, jen neměla volnou zásuvku. Jo, když jsme putovali s Petrou, bylo to mnohem dobrodružnější. Ale také jsme byli mladí. Ve stodole jsme spali asi dvakrát, manželský sex ve stodole na svatební cestě neměl žádnou chybu. Díky Petřině bezvadné polštině a kráse jsme měli i poměrně dost jídla. Pouze na tu hygienu žehrala. U studny se jí moc mejt nechtělo, ne že by se styděla se svléknout do půli těla, ale starší Polky to dost tězko snášely. Jo, citlivky.
Byla to svatební cesta jak vyšitá. Ale legrace jsme užili. Když jsme dorazily do Čenstochové k Malým sestrám, tak mě upozorňovala, že jsme v klášteře a že si mám dát zajít chuť na nějaké radovánky. Musel jsem ji vysvětlit, že katolické manželství je Svátost a tedy radovánky do toho patří. Jak říkají Židé: „Muž potěší ženu, žena potěší muže a oba tím potěšením společně potěší Boha.“ samozřejmě si mé tvrzeni ověřovala u pateta Salije, což byl dominikán, co ji křtil, když v Polsku konvertovala k Víře.
Jo byl to moc pěkný manželský výlet. Škoda, že nám to ta Blanka tak zkomplikovala. V Petře se mi splnilo všechno, co jsem kdy od ženy žádal. Krása, inteligence i vášeň. Měl jsem kliku, nikdy v životě jsem nenarazil na frigidní ženu. Tedy ve vztahu.
Tak oběd jsem snědl. Něco jako braboračku, ale bez česneku a hub. Plus něco jakp sekaný řízek. Kotlet schabovy, tomu říkají. S bramborem, nebo bramborovou kaší je to celkem jedlé. Dopiju kafe a půjdu dál. Steve Wonder zpívá zrovna „I just call, to say I love you“ tak se usmivám. Zrovna tahle písnička, když vzpominám na léta minulá. Jinak jsem v noci přečkal dvě bouřky, celkem bez následků. Martin mi psal, že se na mě z Čech valí krutá bouře. Ale nějak se vyblbla pro tentokrát cestou. Takže díky skvěle naimpregnovanému stanu jsem ji přečkal bez potíží. Jen jsě se trochu bál. Ale já se celkem při bouřce bojím. Ve stanu a s kovovými tyčkami. Jo jo, takovej sem já matinko.