Občas si jen tak najdu něco, co už všichni znají. Třeba Lenku Novou jak zpívá „Poslední noc světa.” A jsem z toho naměkko.

Občas čtu na internetu v diskusích argumenty proti EET ve stylu: „Vždyť ti starší lidé se nechtějí a ani nejsou schponi už seučit něco nového, nechtějí se zabývat internetovou gramotností.”

Dnes mi končí víc jak týdenní volno. Co se dá dělat, ráno zase ke strojům. Jak se říkávalo v dobách mého mládí. Tehdy ke strojům chodila většina národa. Mám tu zkušenost z vlastního pozorování.

Jak tak sleduji poslanecké tanečky kolem EET, uvědomuji si, že se to hodně podobá chování lidí, kteří aniž by něco zlého tušili, aniž by něco zlého chtěli, dosáhnou jen jednoho.

Bylo ta dovolená prožitá cestování autem zajímavá, ale už tuhle zkušenost nezopakuji. Zkusil jsem si, jaké je být turistou, docela jsem rád, že jsem tohle vyzkoušel až v šedesáti šesti letech.

Projeli jsme skoro celý Chodskem. Už nám zbývají jen dvě chodské vesnice. Pocínovice a Chodská Lhota. Z neděle na pondělí jsme spali pod stanem kousek od Křivoklátu.

Vyrazím do světa. Abych zase něco viděl. Není nad cestování v listopadu.

Slavím státní svátek poslechem rokenrolu a pojídáním bifteků. Tahle kombinace mi tohle přijde velmi důstojná a odpovídající tomu dni.

Čas od času přemýšlím, jestli lidé podnikají protože chtějí platit daně,
nebo podnikají, protože se chtějí mít dobře.

Divné věci se dějí. Zvolí se jeden president, ten, kterého málokdo čekal a jakoby přišel čas nadějí. Tím nechci říci, že je tomu špatně.