Sem tam si mírně štrejchnout, je poučné
Mohl to být zcela hezký týden, nepřijít o peněženku. Buď ztrátou, nebo odcizením. S tím pochopitelně je ještě další problém, že jsem přišel o OP a opencard.
Mohl to být zcela hezký týden, nepřijít o peněženku. Buď ztrátou, nebo odcizením. S tím pochopitelně je ještě další problém, že jsem přišel o OP a opencard.
Odpadl mi klient, je nemocný, takže mám možnost si napsat blog. Sice bych měl pracovat na dokončení Týpka a Jolany, což jsem se tento týden pilně snažil, ale blog je blog.
Nainstaloval jsem si kompletní Solaris 11.2. Sice už jsem ho nainstaloval dříve, ale nezkompletoval jsem ho. Dnes jsem přišel na to jak nainstalovat OpenOffice.
Vyprávělo se kdysi za totáče, že v dobách Velké říjnové revoluce v Rusku vládly bandy a nakonec ta největší vyhrála. Někdejší Rusko zabíralo i velký kus Polska, celou Ukrajinu, Bělorusko, Pobaltí.
Spát jsem šel pozdě. Věděl jsem, že vstávat nemusím, do Krče za účetní se mám dostavit v poledne. Takže jsem instaloval, konfiguroval Solaris 11, dlouho do noci.
V baladě „Vodník,” ve sbírce Kytice, od Karla Jaromíra
Erbena, si jeden z protagonistů balady, zmiňovaný vodník zpívá:
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek –
Probudil jsem se docela brzo, takže si hraji s nastavením OS, když
Shlédl jsem debatu Jaroslava Duška s Danielou Drtinovou. Řekl toho hodně, zábavnou formou, ale vše se dá shrnout do jediné věty. „Žij tady a teď a změn sám sebe.” To je všechno.
Cestoval jsem včera jako obvykle tramvají do blázince. Přede mnou seděla mladá, krásná dáma, stažené vlasy do koňského ohonu, jak jsem kdysi dávno v dětství říkali.
Jak si tak zkouším divadlo a zároveň čtu různé proletářské texty, zabývající se multikultarismem, rovností a socialismem, uvědomuji si jednu věc. Pokud člověk chce hrát ochotnicky divadlo.