Ukázka z připravované hry a knihy.

Jan Jílek

Obyčejný příběh o životě, strádání v životě se závislosti, lásce a
naději.

Jsem takový od neděle nedomazlený a nedolíbaný. Má láska nemá na mě od neděle čas, stále pracuje. Maluje, nebo se potlouká kolem divadla.

V poslední době dostávám od svých klientů smutné zprávy. Umírají jim rodiče. Tak nějak se to nahromadilo a zdá se, že to zatím nějak nepomíjí.

Našel jsem si zase zábavu. Mám docela chuť se skutečně dostat do stavu, kdy budu mít znovu podstatně větší tělesnou sílu, než v tuhle chvíli mám. Nakonec, chlapovi síla sluší.

Umřelo dnes zase kus mého mládí. Umřel Pavel Bobek. Zpěvák mé generace a pro mou generaci. Ti ostatní ho určitě měli rádi, rádi ho poslouchali, ale my jsme ho milovali.

Lehce dramatický týden, ale závěr byl poměrně klidný.

Měl jsem včera odpočinkový den, co se diety týče, takže jsem dodržel

Je noc, opět si pouštím starý fláky, jako Synkopy, The Matadors, Nebo Karla Černocha s Juventusem, jeho „Nářek převozníka” a „Osmnáct minut,” to byly perly v jeho repertoáru.

Jo, za blbost se platí, zřejmě sem zavinil při kódování v ordinaci
spuštění požárního poplachu a bude mě to stát nějaké peníze za výjezd

Měl jsem chuť si koupit botky.