Dítě jako hračku, ale jo, ovšem jen za své
Když nemám co dělat, učím se. Buď unixové příkazy, nebo vařit, případně oslovovat slečny. Moc v tom nerozlišuji. Pokaždé zjistím, že učení se vyplácí.
Když nemám co dělat, učím se. Buď unixové příkazy, nebo vařit, případně oslovovat slečny. Moc v tom nerozlišuji. Pokaždé zjistím, že učení se vyplácí.
Kromě jiného, jsem dnes dopoledne stačil vyprat, uvařit, diskutovat se
svou láskou, která, ležíc v posteli, píše nějaké veledílo, které ji má
Dorazil jsem ráno se mírným zpožděním do blázince. MHD, jelo jako ve svátek.
Nejsem z toho nijak nadšený. Svátek, ač byl pracovní den.
Probudil mě ráno mobil zprávou, co mi oznámila: „Zaspala jsem.” Měla přijet má láska v devět, neb v poledne prý musí za neodkladnými záležitostmi.
Vždycky jsem na měkko, když si přečtu ten příběh z Nového Zákona, kde se Kristus ptá chromého, zda věří, že mu může pomoci. Chromý přitaká, že ano, že věří.
Štědrovečerně jsem povečeřel, sice sám, ale předtím mě přišla navštívit má
Mám takové netradiční, nečeské vánoční období. Nic nesháním, nic nedělám, flákám se a sleduji cvrkot na internetu.
Začíná to vypadat, že asi každý blog budu začínat tím, že napíši:
Vánoce a slunovrat se blíží. Ještě dvě dlouhé noci, pak se začnou zkracovat. Po minutách. Ale budou. Jo, tyhle malé kroky nás nejvíc ovlivňují.
Když je žák připraven, učitel se najde.
Žák se připravuje vlastní prací tak,