Dorazil jsem do civilizace, koupil jsem si mapu, brýle a peníze prý je nejlepší vyměnit na hranicích. Údajně. Povídala krásná slečna lékarnice.

Pomalu kvačím k Náchodu. Kdybych měl zájem byl bych večer u polských hranic. Ále nemám. Zůstanu před Náchodem, zítra si pokusím koupit brýle na čtení a jiné drobnosti a odpoledne vyrazím na Polsko.

Blížim se k polským hranicím, myslím, že v pátek k večeru, nebo v sobotu dopoledne bych je mohl překročit.

Po letech jsem si dal dršťkovou. V hospodě v. Miletíně. Inzerují tu také mimo jiné rodný dům K.J. Erbena. Pokud na něj cestou narazim kouknu na něj.

Tak, počasíse zlepšilo, rozlomily se mi brýle na čtení, dívám se jedním skličkem, druhé oko mám přimhouřené. Ale jinak to jde. Jak skončí svátky a dorazím do civilizace, koupim si někde 

Chytrá mapa na iPhone praví, že jsem za čtyři dny ušel 126 km, což odpovídá mojim propočtům. Jsem spokojený s průměrem i samotnou cestou.

Informace o o tom, že pršet přestane byl jen útěšný kec. Prší pořád. Zřejmě se přežrala rosnička a nevyleze nahoru. Tak až ji vytráví bude hezky.

Zastavil jsem pod břízou, ušel jsem na tu bídu 22 km. Ani sem nedoufal odpoledne že tolik. Vařim kafe, zírám k západu, jestli se jasní. Zdá se že jasní. Což je dobře.

Měl jsem velké plány kam dnes nedojdu, leč já míním, počasí měni. Celé dopledne jsem strávil ve stanu, neb svinsky lilo.

Tak, ušel jsem  dnes pomalou chůzí něco kolem třiceti kilometrů, boli mě celý chlap od toho nezvyklého pohybu s hůlkami, ale zdá se, že až si mé staré tělo zvykne, bude to dobré.