Seděl jsem včera s Ivanou a Alanem na schůzce, kterou jsem si dali v rámci vytvoření konceptu televizního programu.

Milada si sice přeje bohatýrské historky, ale já jsem spíš přemýšlel o tom, jak se z bohatého národa pioneeru, kteří osídlili zem a udělali z ní nejmocnější zem světa, stal národ dlužníků, který místo

Konečně jsme se dnes do toho Děčína s Markétou dostali. Vyrazili jsem bez potíží a až na jedno malé odbočení do Roudnice, vinou navigace, která nás vedla jinudy, ale já jsem se nedal navigací zmást.

Po přečtení všech těch komentářů, psané především těmi ekologickými fandy, bych se jich rád zeptal, jak vypadá ta jejich vlastní ekologická norma? Jak oni se ekologicky chovají?

Psala včera Markéta, že mě viděla v televizní upoutávce na talkshow Jana Saudka. Pak mi tuhle skutečnost sdělilo ještě několik lidí.

Pisatel/ka komentáře, jehož část pro lepší ilustraci uvádím napsal/a.

Jak to vypadá má Jirka starosti. Volby za pár týdnů, sliby se slibujou a Jirka chce rychle volby, dokud má preference. Jestli mu na tuhle vějičku ostatní skočí, pak se Jirka hodně zaraduje.

Vzpomínal jsem dnes na dobu, kdy jsem v babím létě chodil světem. Babí léto mám rád. Je teplo, není horko , rána bývají chladná, svět se mi zdá přiměřený.

Jeden z problému v diskusi a v komunikaci mezi lidmi obzvlášť je pocit odmítnutí.

Vždy, když se někde, kdekoliv, objeví zmínka o křesťanském náboženství, nebo Bibli, vždy se najde někdo, kdo okamžitě začne diskutovat na téma jež nepodepsaný komentátor nazval „mýty skalních fandů.”