Nespal jsem nijak zvlášť skvěle, ale nakonec jsem se probudil celkem fit.

V komentářích k poslednímu blogu se jeden komentující obává, že budeme, pokud někoho vykáži za nepřístojné chování na webu, tam kde jsme byli před dvaceti lety. Nejsme.

V dobách dávných, školou a rodiči ovlivněný, ještě před příchodem Sovětské armády v roce 1968, jsem čítával knihy socialistických umělců a politiků.

Ráno cestou do práce, jak jinak než MHD, jsem si jen tak vzpomínal.

Dotočeno, mám to za sebou, teď jen doufat, že všechno projde schvalovačkou a už se jen podíváme na výsledek. První schůzka byla v roce 2008 v červnu, a 29.11 hotovo. Tedy co mě se týče.

Měl jsem dnes opět „umělecký den.” Natáčel jsem další díl „Ze závislosti do nezávislosti.” Ještě zítra a pak bych měl mít uměleckou dráhu pro tento rok za sebou.

V předposledním blogu jsem se zabýval lidmi, kteří v klidu, ač nemocní, kouří, pijí alkohol někteří dokonce berou i drogy.

Takže jsem po několika měsících, tedy asi po dvou, opět dokázal zprovoznit po předchozím upgradu svůj milovaný iPhone jako modem připojit ho opět na svůj MacBook.

Včera měla narozeniny moje dcera Zuzana. Dvacáté šesté. Dvacet pět let jsem ji neviděl a skoro nic o ní neslyšel. A dnes má svátek má dcera Kateřina.

Byl jsem zvědavý včera na to, jak Alan nastříhal pořad „ten kluk se neseznámí.” Jako vždy dobře. Zaznělo tam vše důležité co zaznít mělo.