Už jsem na tuhle věc narazil několikrát. Lidé začnou mluvit o egu, svém, nebo něčím a ptám se jich co mají přesně na mysli?

Natáčení bylo příjemné. Herečky byly krásné a dokonce i chápavé, bez potíží všechny tři pochopily co se od nich chce. Co se počítalo na dva dny, elegantně jsme zvládli za den.

Koupil jsem si včera neprozřetelně noviny, papírové.

Probudil jsem se časně z rána ve 12.12. Tolik bylo na budíku, V noci když jsem šel spát kolem druhé jsem měl hromadu plánů jak se kolem osmé probudím, co všechno vykonám a co vše uskutečním.

Otevřel jsem si noviny, myslím elektronické a dočetl se, že sice jsou stále špatné zprávy, ale čekají nás světlé zítřky. Burza roste. Nikdo neví, jak poroste dlouho, ale někteří už jásají. Jo jasně.

Při včerejším natáčení pořadu Rodina a já jsem dostal otázku, kterou dostávám často v podobném duchu.

Tulák má v poli stoh,
pak jen pár bosých noh,
sám pěšky za obzor musí jít..
Pavel Kopta.

Napřed se mi včera nechtělo, ale nakonec mi nedalo a vyrazil jsem do vsi. Podívat se jen tak, co nového, když nikam nechvátám a nic nemusím.

Dozvěděl jsem se že další můj pacient, mladý muž má život za sebou. Našli ho údajně předávkovaného v autě. Dobře si ho pamatuji.

Četl jsem bezvadný článek na „Neviditelném psu„ o lidech píšících recenze. Byla to reakce na recenze o filmu „Líbáš jako Bůh.”