Naslouchání
Jedna z nejdůležitějších věcí v komunikaci je naslouchání. Jestliže nenasloucháme stane se nám, že probudíme agresi proti sobě. Všichni známe tu slavnou větu: „Posloucháš mě? ” Skoro vždy, je řečena tónem, který naznačuje netrpělivost, rozhořčení. Údiv, že ti druzí si nás dovolí neposlouchat. Vnímáme takové jednání jako neúctu, pohrdání, nezájem. Tohle vše v těch druhých probouzí agresi proti neposlouchajícím. Jedna z dost rozšířených forem agrese pramení z frustrace. Z frustrace, že nejsme dost bráni vážně. Nebýt brán vážně je prohřešek, který se velmi těžko odpouští. Mnoho lidí je schopno odpustit urážku, ale nikoliv nezájem.
Moje lásky mi byly ochotny odpustit ledacos. Ale jestli něco ne, tak neslyšení. To až po velkém mém úsilí o urovnání. Neprocházel mi především nezájem, když něco sdělují a já sedím otočený k pc a neslyším. To mi naprosto neprochází. A že mi toho jinak projde docela dost.
Jak si tady i jinde v komentářích čtu, je to asi problém mnohých dalších mužů. A asi jim to způsobuje problémy doma i jinde 🙂
Moje povolání terapeuta je založeno na naslouchání. Pokud dokáži naslouchat a „nemyslet ” při tom, je vždy naděje, že klientovi porozumím. Prostě si tím, že si nevytvářím žádné představy o tom člověku, co mi něco říká, mám naději, že si všimnu všech podstatných a důležitých věcí. Navíc a to není méně důležité pokud nasloucháte, dáváte druhému signál, že je důležitý. Být důležitý je pro vyprávějícího zklidňující faktor. Má pocit, že je přijímaný a že vám stojí za námahu. Naslouchat je skutečně námaha.
Zrovna tak je námaha číst pozorně abychom okamžitě komentujícího nepovažovali za blbce. Pokud tak učiníme, dá se říci, že se nečteme, ale reagujeme na své představy o tom, co je správné a co nikoliv. I to se mi někdy stává, než si promnu oči abych se ujistil o tom, že vlastně jsem si nepřečetl slovíčko, které velmi často změní smysl. A „neštěstí ” je hotovo. Zase se tu objevuje on staré známe a nebezpečné hodnocení, které nám zatemňuje smysly. A zbavuje nás možnosti mluvit s druhým člověkem, jako ze sobě rovným.